Nezhoubné zvětšení prostaty

Příčiny vzniku benigní hyperplazie prostaty

Příčina vzniku není zcela známa, připisuje se změnám hormonálních hladin (především mužských pohlavních hormonů androgenů) u mužů nad 50 let. Testosteron, resp. dihydrotestosteron (DHT), ovlivňuje fyziologický vývoj i pozdní změny prostaty. Prostata se pod vlivem androgenů zvětšuje. Jedná se o jediný orgán v lidském těle, který s postupujícím věkem „nezakrňuje“, nýbrž roste. Prevence růstu prostaty prakticky neexistuje.

Kdo trpí BHP?

Nezhoubné zvětšení prostaty se vyskytuje od 40 let věku, většinou i dříve. Od 50 let je velmi časté. U mužů po 70. roce života jsou změny ve tkáni prostaty (ve smyslu BHP) prokazatelné prakticky u 100 % pacientů.

Polovina mužů nad 60 let má obtíže s močením, ale pouze čtvrtina z nich přichází k lékaři. Výskyt BHP je závislý i rasově. Nejvíce trpí projevy BHP černá rasa, nejméně Asiati.

Mechanismus působení BHP

Postupný nárůst žlázek v okolí močové trubice, procházející prostatou, stlačuje ostatní prostatické laloky a vytváří tlak na prostatickou močovou trubici uvnitř pouzdra. Výsledkem je překážka v průtoku moči a  poruchy močení. Svalovina močového měchýře musí vyvíjet větší sílu k překonání překážky odtoku moči a zbytňuje. Později dochází k vazivové přeměně svaloviny měchýře a vzniká tzv. chronické močové reziduum (zbytková moč v močovém měchýři), které je živnou půdou pro bakterie a příznivým prostředím pro vznik kamenů v močovém měchýři. Může dojít i k tomu, že nemocný musí močit ve velmi krátkých intervalech, resp. moč z přeplněného měchýře trvale odkapává.

Nezhoubné zvětšení prostaty

Většina pacientů se obrací na lékaře s obtížemi při vyprazdňování moči. Příznaky se dělí na obstrukční (mechanické) a iritační (dynamické).

Příznaky obstrukční:

• Oslabení proudu moči až močení po kapkách.
• Opožděný začátek močení, kdy močení na volní pokyn začíná se značným zpožděním.
• Pozvolné domočování až dokapávání, které způsobuje hygienické problémy.
• Přerušované močení, jako náhlá zástava močení a opětné rozmočení.
• Opakované močení, potřeba jít se po krátké době opět vyprázdnit.

Příznaky iritační:

• Urgentní močení. Mezi první signálem pocitu naplněného měchýře a neodkladnou nutností močit je minimální časová prodleva.
• Noční močení (nykturie). Často bývá (při frekvenci 1–2krát za noc) vnímáno jako normální. Může ale být mnohem častější, pak vede k únavě pacienta se všemi zdravotními i psychickými dopady.
• Časté močení (polakizurie), hlavně přes den.

Další projevy BHP:

• Bolestivé močení. Od ostré pálivé bolesti jen při močení až po pánevní bolest.
• Přítomnost krve v moči. Při velkém krvácení může dojít k vyplnění močového měchýře krevními sraženinami.
• Přetékání (paradoxní ischurie). Pozdní příznak, močení ve velmi krátkých intervalech až trvalé nekontrolovatelné odkapávání moči z přeplněného měchýře.
• Zástava močení (akutní retence moči).

IPSS - International Prostate Symptoms Score

Mezinárodně používaná stupnice vyjádření prostatických obtíží s bodovým ohodnocením odpovědí v rozmezí 0–5 bodů, celkem sedm otázek. Je doporučena Světovou zdravotnickou organizací a hojně se používá. Součet bodů 8–19 vyjadřuje střední stupeň obtíží, pod 8 je stupeň mírný, nad 19 těžký. Pokud máte jakékoli prostatické obtíže, vyplňte si test v klidu doma a podle výsledku ihned zjistíte, jak dalece jsou obtíže závažné.

Zvětšená prostata – zvětšená prostata zužuje močovou trubici, která prostatou prochází, a způsobuje močové obtíže.

Zvětšená prostata (na řezu) – zvětšená prostata zužuje močovou trubici, která prostatou prochází, a způsobuje močové obtíže.

Jaká vyšetření vás čekají, máte-li podezření na BHP:

• Anamnéza, tj. cílený pohovor s nemocným, dotazy na výše uvedené projevy, naznačí diagnózu BHP.
• Vyšetření břicha, pohlavních orgánů a konečníkem (per rectum) mohou odhalit příčiny obtíží, např. těsnou fimózu (zúžení předkožky) či zvětšenou prostatu. Vyšetření per rectum vyžaduje zkušenost lékaře k posouzení event. přítomnosti karcinomu prostaty.
• Ultrazvuk (ultrasonografie) močových cest, kdy jsou vyšetřeny ledviny, močový měchýř, prostata, případně varlata.
• Uroflowmetrie (UFM) – měření průtoku moči jako orientační posouzení močení.
• Transrektální sonografie (TRUS), speciální ultrazvukové vyšetření, kdy je do konečníku zavedena sonda, která je v kontaktu s prostatou. TRUS se používá i při biopsii prostaty.
• Odběr krve na biochemické vyšetření a stanovení PSA prostatického specifického antigenu). Normální hladina PSA je cca 3,5 ng/ml, ale může se lišit v závislosti na věku a velikosti prostaty. Vyšší hladiny PSA jsou vždy podezřelé z přítomnosti nádoru prostaty a pacient musí být důsledně dovyšetřen.

Další vyšetření:

• Vyšetření moči – biochemické a kultivace: na přítomnost bakterií či bílkoviny a krve v moči.
• Plnicí cystometrie, profilometrie nebo komplexní průtoko-manometrické studie – měření rychlosti a dynamiky plnění a vyprazdňování močového měchýře.
• Rentgenová vyšetření (nefrogram, vylučovací urografie, cystografie).

Chirurgická léčba BHP

• Transuretrální resekce (TURP)
  
  Celosvětově je stále i přes miniinvazivní metodiky léčby BHP  nejčastější operační metodou. Provádí se již 90 let. Tkáň je  odstraněna elektrickou kličkou. Pro TURP jsou vhodné žlázy do  hmotnosti 60–80 g.

• Laserové prostatektomie
  
  V současné době se používá více druhů laserů.. Jejich výhodou je  dobrá schopnost stavět krvácení.

  • Holmiový laser (HoLEP – holmiová enukleace prostaty).
  • Greenlight (PVP – fotoselektivní vaporizace prostaty).
  • ThuLEP - Thuliová enukleace/vaporizace/resekce prostaty

  Podrobnější informace najdete na www.operaceprostaty.cz.

• Otevřená prostatektomie
  
  Celosvětově představuje méně než 10 % operací prostaty. Provádí se převážně u velkých prostat. Hyperplastická složka prostaty je  prakticky vyjmuta celá. Nejčastější přístup je transvezikální.
• Prostatektomie transvezikální
  
  Výkon je veden řezem nad sponou stydkou. Jedná se o léčbu u  velkých prostat s dobrým a trvalým efektem. Nevýhodou je riziko krvácení, dlouhá doba hospitalizace a rekonvalescence a riziko poruch hojení ran.

Léčba pomocí léků - farmakoterapie

• Léky působící na hladkou svalovinu
  
  Poruchy močení jsou z velké části podmíněny chorobnými změnami stažlivosti hladké svaloviny prostaty, prostatické močové trubice a hrdla močového měchýře. Změna stažlivosti hladké svaloviny je ovlivněna pomocí alfa 1-receptorů. Blokace těchto receptorů vede k povolení napětí hladké svaloviny a  zlepšení proudu moči.
• Léky ovlivňující činnost pohlavních hormonů
  
  Jejich účinek vzniká blokádou enzymu, přeměňující testosteron na dihydrotestosteron. Tím je blokován složitý řetěz dějů vedoucí k dělení prostatické buňky. Výsledkem je pomalé zmenšování objemu žlázy až o 20–30 %.
• Rostlinná léčiva – fytofarmaka
  
  Jde o skupinu léků-extraktů z rostlin nebo stromů. Postoj odborníků k používání fytofarmak je různý, v některých zemích Evropy (Německo, Francie, Itálie) jsou používána velice často. Většina těchto přípravků je plně hrazena pacientem. Fytofarmaka nejsou v léčbě BHP pro nedostatek důkazů o jejich účinnosti doporučena. Nutno ale uvést, že jsou dobře snášena a mají minimální vedlejší účinky.